Petr a Anička žijí poklidným životem ve společné domácnosti už téměř rok. Možná by se i vzali, kdyby do jejich života nevstoupila víla, která se přistěhuje do bytu nad nimi. Petr brzy zjistí, že jsou její zvyky sice úplně bláznivé, ale zároveň přinášejí do jeho šedého vztahu potřebu žít naplno. Otázkou ovšem je, jak dlouho se člověk vydrží chovat jako blázen, než se doopravdy zblázní....

Námět filmu se zrodil někdy na podzim roku 2008. Honza přišel s tím, že bychom si konečně mohli natočit svůj vlastní film a netočit furt jen povinná cvičenní ve škole. Ono to zní dobře, ale vlastně jsme při studiu a práci moc neměli na nějaký to natáčení navíc moc čas... Původní námět (vlastně dost vzdálený výslednému dílu) se nám celkem líbil a za nějaký čas se Honza sešel s Janičkou Kollertovou a vytvořili něco jako filmovou povídku, ve které poměrně rozvinuli příběh a definovali hlavní postavy. V té době už byly hotové asi tři verze scénáře našeho absolventského filmu. Z původního expresionistického příběhu bez hlavní postavy se vyvinul "Bezdomovec", který se po dalších a dalších úpravách měnil ve scénář zcela jiný. Jedna z posledních variant pod názvem "Den Manželky, doktorky a herce" se nakonec změnila v "Den herce", ale furt to nějak nebylo ono. Scénář byl dobrý, ale asi jsme zjistili, že chceme točit něco jiného. Termín natáčení "Dnu herce" již byl ve škole potvrzený na první týden června 2009 a pak mi 18. dubna přišel od Honzy e-mail s předmětem "životní křižovatka":

Od: Jan Klobouk Chramosta    Datum: 18.4. 2009, 12:14

"Janku, dneska dopíšu Den Herce. Pak hned pojedeme do Mostu a podobně.. nicméně když se bude všechno srát a vše bude nahovno, mám v hlavě i novou verzi "Malé Pražské víly".. v hlavních rolích Pšenička, Katka Kroupová a Anička Suchánková.. které můžeme zvládnout a já vím, že ten film i přesto, že bude "malý", tak bude skvělý. Tak o tom uvažuj jako o čím dál ralističtější alternativě, přeci jen času je čím dál méně.. ach jo. A taky jak to případně obhájit ve škole..."

No a tak to teda vzniklo. Finální verze literárního scénáře mi v mailu přistála asi týden na to a technický scénář byl ready tak 14 dní před natáčením. Trochu se to zvrhlo a domívám se, že místo "malého" filmu se Víla stala filmem poměrně "velkým" a přes všechny šílenosti, kterými Vás nehodlám zatěžovat se film natočil a najednou je. A to je asi všechno, co do sekce "o filmu" napíšu. Jo, a ještě: pusťte si ho ;-). .